Něco málo pro začínající briardáře . . .

            Pro každého kdo by si chtěl někdy briarda pořídit, bych ráda poznamenala, že briard je velmi temperamentní citlivý pes a potřebuje spoustu lásky, trpělivosti, pohybu a hlavně důslednosti při výchově (neplést s tělesnými tresty ). Rozhodně to není pes pro nikoho, kdo by ho chtěl trvale umístit někde na zahradě nebo na dvoře u boudy a přijde se na něj podívat jednou za den. Briard rozhodně potřebuje úzký kontakt s rodinou a neustálý přísun podnětů. Určitě bude mnohem víc postrádat společnost a zábavu než dostatek pohybu. Briard je velký šprýmař a kulišák a je nutné s tím počítat při výchově i výcviku. Je velmi ochotný podávat jakékoliv výkony (sportovní kynologie, agility, triatlon se psem a spousta jiných) pokud bude výcvik pestrý a nebude se drilovat. Pro briarda platí heslo, že méně znamená více. Z vlastní zkušenosti vím, že návštěva cvičáku 2x do týdne bohatě stačí. Velmi se mi u mé "mladé" osvědčilo agility. Velmi jí to baví, dělá to s velkou chutí a  na cvičák se těší.

            Také je dobré brát v úvahu, při koupi briarda, že je to velký a chlupatý pes. Potřebuje mít svůj pelíšek (nejlépe v centru dění) a je nutné pečovat o jeho srst. Navíc se musí počítat s tím, že ve své krásné dlouhé srsti si domů z procházky přinesou půlku lesa, že se rádi koupou a to kdykoliv a kdekoliv, a že ten nejsmradlavější žabinec je jako koupel s pěnou z jasmínu. Také mají většinu času mokré fousy, které jsou schopní otřít naprosto o vše co mají v dosahu a speciálně svoje čubiny podezřívám z toho, že když přijde návštěva tak si chodí namáčet hubu častěji než jindy a s neskrývanou rozkoší si ji otřou do návštěvy. Vydrží jen ti nejodolnější nebo ti co jsou postižení stejně jako já, chorobou zvanou briard.

            Tak pokud vás předchozí řádky neodradily, už nezbývá nic jiného než popřát šťastnou ruku při výběru Vašeho nového člena rodiny a mnoho šťastných dní strávených s briardem.