Něco málo z historie naší psí smečky. . .

            Začneme od Adama, respektive od Týny. Jako většina dětí, tak i já jsem se na svých rodičích škemrala o psa. A tak na vánoce v roce 1984 přinesla moje mamina i přes zákaz mého otce, štěňátko (byl z toho dost poprask). Byla to asi 3 měsíce stará fenečka dalmatina bez průkazu původu, zakoupená v pražské tržnici. Kup to byl dost náhodný a nebyli jsme na to připravení (nikomu tento postup nedoporučuji). Fenečka dostala jméno Betyna (zkráceně Týna). Jako naprostí kynologičtí laici jsme si užili víc než dost. Dalmatin je plemeno velmi temperamentní (což jsme v té době ani netušili) a má jednu velkou neřest - většina z nich má nezkrotný apetit a využívá nabídky sídlištních popelnic. Ani naše Tynuša nebyla výjimka. Čekávali jsme na ní dlouhé hodiny, než se milostivě uráčila jít po procházce domů. Mezitím však obešla všechny popelnice na našem sídlišti. Tyto naše trampoty nás dovedli k tomu, že jsme navštívili místní kynologické cvičiště. Byla jsem tam za exota, protože v té době nebylo moc obvyklé cvičit s jiným psem, než německým ovčákem. Bohužel i dalmatina cvičili stejně jako NO.

            Náš "cvičák" mě zřejmě poznamenal natolik, že mi po čase Týna přestala stačit a chtěla jsem psa, se kterým by se dalo cvičit víc. V té době jsem si vybírala z několika málo plemen zařazených mezi tzv. služební plemena. Volba padla na briarda, přesto, že jsem o něm skoro nic nevěděla. Ale líbil se mi a tak jsem si za svou první výplatu z brigády koupila štěně briarda. Byla to opět fenečka a dostala jméno Amanda. Narodila se 4.6.1991 v Přezleticích. Její matkou byla Arga Jenmart a otec Generál Bak od Řezného potoka. Měla tak úžasnou povahu a tak skvěle vycházela i s naší dalmatinkou, že když se v roce 1993 naskytla příležitost mít dalšího takového psa, tak jsem moc neváhala. A tak do naší rodiny přibyl další člen - plavá fena briarda Fiesta ze Sedmihůrek (Nuts of the Gloaming x Iberia Imago). Bohužel Fíša zemřela ve 4 měsících na srdeční formu parvovirózy.

            Půl roku na to, na vánoce 1993, se v chovatelské stanici Kasiterit narodila štěňátka a jedno z nich skončilo u nás doma. A tak skončila idylka, která u nás až doposud panovala. Terezka (domácky Dominique Kasiterit, o: Nuts of the Gloaming m: Kasiterit van´t Wuitensnest) obrátila náš život naruby. Nejen že byla živější než všichni naši psi dohromady, ale už v půl roce usoudila, že ostatní psi u nás doma nebudou a začala na tom dost intenzivně pracovat. Rvačky byly na denním pořádku. Mockrát jsem se rozhodovala, že půjde Tereza z domu, ale nakonec na to nikdy nedošlo a už ani nedojde. Terezka si v současné době užívá svého psího důchodu.

            Rodiče se odstěhovali a vzali si naši stařičkou Týnu s sebou. Později si k sobě vzali i Amandu a tak Terezka na chvíli osiřela. Po smrti Amandy (zemřela na infarkt v 7 letech) jsem se rozhodla využít jediného vrhu, který jsem měla povolený (Tereza dostala chovnost s podmínkou na jeden vrh). Otcem štěňátek se stal pes importovaný na Slovensko Qili du Bois d´Howis. Císařským řezem se Terezce 1.4.1999 v necelých 6 letech narodilo 10 štěňat. Tři se narodili již mrtvé a jedno jsme utráceli. Zůstali tři psi a tři feny Aaron, Apollo, Armin, Alegra, Abbey a Anna-Bella. Z tohoto vrhu jsem si chtěla nechat štěně a volba padla na Armina. Ale člověk míní a život mění a doma zůstala Anna-Bella.

            Teď, několik let po narození našich "dětí" svého rozhodnutí rozhodně nelituji. Anie (domácky Anna-Bella) je úžasně kontaktní a naprosto bezkonfliktní pes. Je jen trochu živější, ale po třech letech práce jsme zvládli i ten temperament.

           Na podzim roku 2003 k nám do rodiny přibyl další přírůstek - skye terriér Flavius Tamesis doma řečený Merlin (Ch. Midnight Velvet of Morningsky X Tamesis Diadem). Zvykáme si na to "jak se žije s terriérem"

           Píše se rok 2004 - s trochou úsilí jsme s Anie zvládli několik zkoušek a něco výstav. S jakým výsledkem se můžete podívat v jiné části těchto stránek. Anie, stějně jako ostatní její sourozenci se má čile k světu. Po Arminovi   je již v Polsku několik docela pěkných vrhů, Anie jak doufám se stane matkou okolo 22.9.2004.

           Anie se přesně na den - 22.9.2004 stala matkou 6 krásných štěňátek. Narodili se 3 holčičky  (Bluberry, Bria a Berushka) a 3 kluci (Bodie, Brenn a Bond). Z tohoto vrhu doma zůstali hned dva "rošťáci" Bluberry po domácku Sára a Bodie.

nahoru